pondělí 31. března 2014

Výbušniny

Jsem kriplík a DJka, to už víte. To že mám asistentku Tinu, která bejt postava z RPG hry má namaxovanou charismu, sílu, obratnosti, inteligenci, intuici, prostě všechno, tak to už teďka víte taky. Zvedne mě snad i ze země, umí řídit auto, tančit latinu, trenérka bojovejch sportů, automechanik, chemik a poloviční doktor speciálně co se pohybovýho aparátu týče. Odasistovala mi jednu party  kde sem nehrála, a 4.4. 2014 mi odasistuje party kde hrát budu.

A včera mi málem vybuchla. Doslova. (A mě málem zasypala suť) 


Tož to bylo tak, máme takovej starej plynovej kotel. A zhasnul nám věčnej plamínek. Takže jsem požádala Tinu, asistentku, ať sleze do sklepa a plamínek zapálí. S tím že jí tatínek bude navigovat mobilem, jak se to dělá. Tina za chvíli se vrátila, že to neudělá, že je tam cítít plyn, a že jí jednou jí jednou blafl plynovej sporák do obličeje, že z toho má fobii Ok, řekla sem, tomu naprosto rozumím. Navíc táta má kámoša Boba, co ho sem může poslat, mohl by s tím něco udělat. Takže jsme nechaly kotel kotlem, a vyrazily jsme se proběhnout. 

Asi v 18 večer konečně dojel Bob. Slezl do sklepa. Něco tam chvilu dělal. Vrátil se mírně otráven. Plynem. Co bylo horší, bylo ve sklepě příliš mnoho plynu. A pokud by byla Tina se nebála hořák zapálit, tak došlo k výbuchu kotle, nikoliv k blafnutí do obličeje, a mě poté by zasypala suť. Myslím že tatínek by se divil velice, až by se vrátil z nemocnice, místo jeho domečku hromada trosek a jeho dcera a její kamarádka v černé kronice. 

A z toho milé děti plyne: Fobie sou užitečný. 

Žádné komentáře:

Okomentovat