Jsem to pěkně posrala.
A když říkám “TO”, tak myslím svoje studium. Zaprvý mě dost pravděpodobně vylejou - a taky jsem nasrala vyučující. Prostě neschopná Sheala. No.. si říkám, že byste o tom možná chtěli vědět. Jednak ať neuděláte tu samou pitomost co já, jednak, ať se za to nemusím stydět, že to není poprvý co jsem vylítla. A že na tom mám namotaných mnoho nezpracovaných emocí a že je to všechno takový divoký.
Pokouším se přebít svoji obecnou divnost a sociální neschopnost a strach, že se propadnu do temný díry handicapu. A dělám to špatně, nehlídám si zadní dvířka, školu. Měla jsem zpomalit, nehrát, nebo nezakládat neziskovku, obojí holt bere docela hodně energie. Kromě toho, že jsem v základu divná a sociálně zabrzděná, jsem i příšerně unavená. Jasný - to asi víte.
Víte, asi vám přijde divný, že píšu, že jsem divná a sociálně zabrzděná. Holt jsem, a dalo mi hroznou práci se naučit nebejt divná. Takže mě mimo jiné popadl strach, že když uberu z mimoškolních aktivit tak zdivním. No, možná by bylo lepší trochu zdivnět, a nenechat se vylejt. Takže… jo, můžeme si dovolit zdivnět, ty soft skillls nejsou všechno, zvlášť když nemáte papír o tom, že máte ty hard skills.
Kdykoliv něco končí, tak něco začíná. Ono něco začne. Budu mít čas dotáhnout do konce nějaký věci, co jsem už teďka kvůli škole zaparkovala. Právě díky tomu socializování se mám schopnost bavit se s manažery firem, lidma z HR, recruitmentu a podobně. Díky spolupráci s právníkama umím právnicky. Díky svýmu studiu a psychoterapii držím pohromadě. Když mi bylo 14, tak jsem furt brečela a neuměla jsem si sama zařídit nic. Teďka mluvím před lidma, občas před nima i hraju. Potřásla jsem si pravicí s mnoha zajímavejma lidma a další potkala online. Jasný, abych mohla mluvit s manažerama se potřebuju naučit manažersky, znám ten jazyk z devadesátek, kdy to byla samá synergie a SWAT analýza, pak byly nějaký ty lean managementy a SCRUMy, ale nevím, co je in zrovna teďka. Jazyk je jedna věc, koncepční řešení je věc jiná, což se mi povedlo na konferenci Jsem znevýhodněný a hledám pracovní uplatnění".
Víte, asi vám přijde divný, že píšu, že jsem divná a sociálně zabrzděná. Holt jsem, a dalo mi hroznou práci se naučit nebejt divná. Takže mě mimo jiné popadl strach, že když uberu z mimoškolních aktivit tak zdivním. No, možná by bylo lepší trochu zdivnět, a nenechat se vylejt. Takže… jo, můžeme si dovolit zdivnět, ty soft skillls nejsou všechno, zvlášť když nemáte papír o tom, že máte ty hard skills.
Kdykoliv něco končí, tak něco začíná. Ono něco začne. Budu mít čas dotáhnout do konce nějaký věci, co jsem už teďka kvůli škole zaparkovala. Právě díky tomu socializování se mám schopnost bavit se s manažery firem, lidma z HR, recruitmentu a podobně. Díky spolupráci s právníkama umím právnicky. Díky svýmu studiu a psychoterapii držím pohromadě. Když mi bylo 14, tak jsem furt brečela a neuměla jsem si sama zařídit nic. Teďka mluvím před lidma, občas před nima i hraju. Potřásla jsem si pravicí s mnoha zajímavejma lidma a další potkala online. Jasný, abych mohla mluvit s manažerama se potřebuju naučit manažersky, znám ten jazyk z devadesátek, kdy to byla samá synergie a SWAT analýza, pak byly nějaký ty lean managementy a SCRUMy, ale nevím, co je in zrovna teďka. Jazyk je jedna věc, koncepční řešení je věc jiná, což se mi povedlo na konferenci Jsem znevýhodněný a hledám pracovní uplatnění".
Jinak je jakási... velmi minimální šance, že mě nechá systém opakovat dva předměty potřetí, navíc jsem si je nezapsala do ISU, prostě mrzení. V tom případě přehodnotím priority tak, aby škola byla první. Požádám spolužáky o pomoc, nejen o nahození na nohy, ale i nějaký společný řešení školních materiálů a setkávání nad čajem a seminárkama.
Jo a pokud jste studenti a jste postižení a máte obavy, jestli je priorita blbnutí na večírkách a nějaký dokazování si, že na to máte… opatrně s tím. Je dost pravděpopdobný, že na to máte i bez večírků. Nebo mi klidně napište.
Dík za pochopení, autogramy až na letišti.
